Sbor dobrovolných hasičů (SDH) obce Valdov

O Valdově

V kotlince při potůčku Heřmanka a na přilehlých stráních se rozkládá tichá a útulná vesnice Valdov. Její jméno je ryze české, protože vesnice vznikla mnohem dříve, než bylo okolí poněmčeno. V dávných dobách byla osada obklopena hustými a tmavými lesy. První zmíňky jsou již z roku 1416, kdy majetník Vlaštěk Dražný měl ve Valdově mlýn a po něm jeho příbuzní drželi tento majetek i s jiným věnem. V té době toto místo patřilo částečně k Nové Vsi a částečně k Chotči. Ve Třicetileté válce zanikla chotečská fara a vesnice se připojila k novopacké faře. Od roku 1787 patří opět vesnice k Chotči. V té době nebyl ve vesnici hřbitov a zemřelí vesničané se pohřbívali na hřbitově v Chotči. Do dnešních dnů se jedna lesní cesta vedoucí do Chotče nazývá "Umrlčí", protože tudy doprovázeli vesničané nebožtíky na poslední cestě. K obci patří části " Na drahách", "Běháč", "Pakalov", "Peklo", "V liští a "Obicka". Celková rozloha pozemků náležejících k Valdovu je 366 ha. Roku 1900 zde žilo 470 obyvatel, roku 1921 již jen 360 obyvatel. Největší odliv obyvatel byl po válce, kdy lidé odcházeli do opuštěných domů bývalých sudetských němců. Dnes tu trvale žije cca 115 lidí.



Požáry ve vesnici: v roce 1867 přišla velká bouřka a od blesku byly zapáleny domy s čísly 25, 26, 27, 28 ,29, 30 a 66. Všechny domy ve středu návse lehly popelem, protože nebyla na hašení požárů žádná technika. Ve vesnici byly požáry docela časté, např. dům s číslem 8 vyhořel třikrát za sebou, dům číslo 42 vyhořel od pálení čarodějnic.

Zvonička a sochy: Ve středu Valdova stály dvě lípy více než 345 let. Mezi nimi je kříž, který byl postaven 26. 8. 1809 a vysvěcen 22. 8. 1819. Na kříži je nápis: "Lidé dobří, jen lásku k sobě mějte, jako ten, který z lásky pro Vás přehořkou smrt podstoupil". Ve směru na Lázně Bělohrad stojí socha Panenky Marie, směrem na Pustou Proseč stojí již zrekonstruovaná socha Sv. Václava, kterou někdo zničil. V roce 2008 na svátek Sv. Václava byla socha po rekonstrukci opět vysvěcena a dána na své místo. Stávala tu také socha Jana Nepomuckého, ale ani ta se nedochovala.


Železniční neštěstí: Jedeme-li vlakem z Lázní bělohradu k Nové Pace, vidíme, že se železniční trať dvakrát ve velkém oblouků přibližuje téměř k Valdovu. 4.června 1906 se parní lokomotiva s 12ti vozy vykolejila. Čtyři cestující byli těžce zraněni, zemřel jeden člověk, který byl zaměstnanec drach. Sedm vozů bylo osobních a ve zbývajících vagonech se převáželo 6000 Korun ve zlatě. Při tomto neštěstí se 2000 Korun ztratilo a nikdy se je nepodařilo najít. Valdovští lidé ten den viděli poprvé automobil, protože přijel pro šlechtickou rodinu, která byla v havarovaném vlaku.

Škola: Vyučování se datuje od roku 1798, ale teprve v roce 1862 si postavili dřevěnou školu se čtyřmi třídami.

Silnice: Nejdříve byla postavena z kamenů silnice z Hřídelce do Valdova, později byla prodloužena až do Nové Paky. V roce 1915 byla postavena silnice do Lánů, k Pusté Proseči se začala budovat v roce 1929 a k Uhlířům roku 1935. Silnice směrem na Pustou Proseč má dnes nový povrch z důvodu velké zátěže lesní techniky při odklízení polámanýchstromů po ničivém krupobití.


Hřbitov: Vlastní hřbitov si obyvatelé založili až v roce 1905. Do té doby pochovávali zemřelé v Chotči.Ironií je, že 200 metrů od hřbitova je část Valdova, která se od pradávna říká "Peklo"


Zkáza lesů: Na přelomu roku 1923 až 1934 napadla jehličnaté lesy housenka mniška. Zničila většinu stromů, ze dne na den stromy umřely. Byla to velká pohroma pro hospodáře vlastnící lesy. Housenek bylo takové množství, že i vlak se smekal po kolejích.

Elektrický proud: Do Valdova byl zaveden elektrický proud roku 1928. Elektřina byla zavedena z Hradecké elektrárny. Většina domů ve vesnici využila této výhody svícení. Jen několik starých lidí odmítlo elektřinou svítit.

Povodeň: v úterý 26.5.1936 přišla průtž a během chvíle bylo na silnici 80cm vody. Vodní živel napáchal mnoho škod na budovách, utrh se most, odplavalo mnoho dřeva a tkalcovský stav.

Ničivé krupobití: Dne 25.6.2008 v odpoledních hodinách se přehnala nad Valdovem nebývalá bouře se smrští a kroupami, která během několika minut zlikvidovala úrodu na zahrádkách a polích, omlátila úrodu na stromech. Také zanechala materiální škody nejen na domech, v podobě rozbitých tašek a oken, ale také na automobilech. Uprostřed Valdova poničila starou lípu, která spadla na elektrické vedení. V okolních lesích za sebou zanechala zlámané nebo vyvrácené stromy, které popadaly na silnici a znemožnily tak průjezd automobilů. Fotky jsou ke shlédnutí ve fotogalerii.

Slintavka a kulhavka: Další neštěstí pro hospodáře, dobytek v červenci 1938 onemocněl. Cesty mezi okolními vesnicemi byly posypány vápnem a neměl se žádný dobytek převádět. Nějaké ztráty sedláci utrpěli, ale většina dobytka přežila.

Rybníky: Jeden, dnes už maličký a zanesený rybník je na konci vsi směrem na Uhlíře. Tento rybník patřil ke dvěma mlýnům, které mleli obilí pro celé okolí. Z původní velikosti tohoto rybníka se zachovala kostra hráze a u Adamců mlýnice s mlýnským kolem. Roku 1968 se začala stavět hráz nad Valdovem, směrem k Heřmanicícm. Vznikl zde nový rybník jménem Richard a dneska slouží jako rybochovné zařízení.